Mucha a folklór
V roce 2025 představí Muchova nadace třídílnou výstavu Mucha a lidové umění: Znovuzrození slovanské krásy a harmonie jako čtvrtý díl cyklu Muchova stezka. Jak ukázaly předchozí cykly Nadčasový Mucha: Přemostění světa (2022), Alfons Mucha: Květinové světy (2023) a Mucha a fotografie: Osobní vize (1924), čerpal Mucha při rozvíjení svého uměleckého stylu inspiraci z různých zdrojů. Především již v roce 1896 v Paříži začal do svých návrhů plakátů vnášet slovanské prvky: tradiční lidový motiv a jeho symboliku i kroje z rodné Moravy jako výraz své české identity. Svou panslovanskou ideologii navíc prosazoval tím, že na mnoha svých autoportrétech nosil slovanskou lidovou košili, a tento styl se stal jeho ochrannou známkou.
Pedagogický materiál
Objevování Muchy
V roce 1910 se Mucha vrátil po téměř 25 letech do vlasti. Jeho záměrem bylo naplnit svou dlouhodobou ambici pracovat pomocí svého umění pro politickou svobodu své země. Při práci na Slovanské epopeji (1912-26), „pomníku slovanské jednoty“, vytvořil Mucha zcela nový soubor plakátů a obrazů, v nichž se dominantním tématem stal folklór. V tomto období dospěl k přesvědčení, že „národ se může úspěšně rozvíjet pouze organickým růstem z vlastních kořenů a znalost a pochopení jeho historie a tradic jsou nezbytné pro jeho trvalý růst v budoucnosti”. (3) K vyjádření těchto ideálů Mucha vědomě používal výtvarný jazyk vycházející z tradičního lidového umění. Podle jeho názoru hrozil v té době národu zánik pod přetrvávajícím germánským vlivem z Rakouska a mezinárodní moderny. Navíc si přál „oživit“ národní tradice a umění a vytvořit novou, udržitelnou slovanskou estetiku.
Muchova stezka 2025 se bude zabývat Muchovým používáním prvků lidového umění v jeho dílech, zkoumáním jejich kontextu a symbolických významů. Výstava představí celkem přibližně 70 děl ze sbírky rodiny Mucha – plakátů a fotografií – a bude současně probíhat na třech místech: v Ivančicích a Moravském Krumlově na jižní Moravě a v Piešťanech na Slovensku. V Ivančicích a Moravském Krumlově budou Muchova díla doplněna ukázkami moravského lidového umění ze sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě, které vybral Dr. Jiří Mačuda. Součástí expozice v Piešťanech bude slovenská část, v níž budou zastoupena díla s lidovou tematikou ze sbírky Balneologického muzea Imricha Wintera v Piešťanech, která vybral Dr. Vladimír Krupa.
Tomoko Sato
kurátorka
Pořadatel:
Nadace Mucha s významnou podporou měst Ivančice, Moravský Krumlov, Hrušovany nad Jevišovkou, Doubravice nad Svitavou, dále zámku Zbiroh, města Piešťany, dále Jihomoravského kraje, Trnavského samosprávneho kraja, Slovenské liečebné kapele Piešťany.
Projekt je též dlouhodobě podporován Nadací ČEZ.
Děkujeme podpoře našich partnerů
Kurátor Nadace Mucha:
Tomoko Sato
Projektová manažerka:
Radka Jarošová
PR a marketing:
Simona Kordová
Speciální poděkování:
PhDr. Vladimír Krupa
Ph.D. Jiří Mačuda
Návštěvní místa
Ivančice – Muchovo rodné město
Léčebné lázně Piešťany
Hrušovany nad Jevišovkou – Radnice města
Doubravice – divadelní opona A. Muchy
Hrušovany nad Jevišovkou – Emin zámek
Slovanská epopej – Moravský Krumlov
Archiv
2022
V loňském roce probíhala série výstav Nadčasový Mucha: Spojení světů, která mapovala znovuzrození Alfonse Muchy od 60tých let 20.století, kdy došlo k opětovnému zpopularizování Muchova zapomenutého díla v západní Evropě a na západním pobřeží USA (street art, móda, psychedelické umění, květinové děti, přebaly alb rockových kapel, japonské komiksy).
